Velká Nebulae v souhvězdí Orionu
╠
Foto: NOAO
Difusní nebula se může změnit blízko extrémně zářící hvězdy. Intenzivita ultrafialového záření z hvězdy dodá energii plynovým atomům nebuly a přemění hmotu na záříci světlo. Difusní nebula tohoto druhu se nazývá Emisní (zářící) Nebula. Astronomové věří že některé emisní nebuly jsou místa kde se rodí nové hvězdy. Gravitace způsobuje že se část prachu a plynů nebuly sevře do hodně menší, hustší hmoty. Tvoření tlaku a teploty uvnitř hmoty plynů a prachu pokračuje po miliony let. Jednou se hmota stane horká dost na záření a vznikne nová hvězda.
Difusní nebula se může změnit také blízko mrazivé hvězdy. V tomto případě, je ultrafialové záření příliš slabé na to aby dala plynovým atomům nebuly dar světla. Ale prachové částice v difusní nebule odráží světlo hvězdy. Astronomové přířazují tomuto druhu nebuly název Reflektní (odrazová) Nebula.
Jestli-že se difusní nebula ocitne v prostředí kde nejsou poblíž žádné hvězdy tak nevydává dost světla aby byla viditelná. Popravdě, prachové částice překryjí světlo z hvězdy pod sebe. Astronomové nazývají takovéto nebuly Temné Nebuly.
Planetární Nebuly jsou kulaté mraky prachu a plynů které obklopí jistou hvězdu. Z forumují se když hvězda začne kolapsovat a odhazuje vnější vrstvy atmosféry. Tento typ nebuly má plochu okolo povrchu jako planeta.
Foto: NASA
No comments:
Post a Comment